Představení hlavní farmářky Negest Mamo
Další členkou našeho etiopského týmu je paní Negest Mamo, která je pro nás ztělesněním neuvěřitelně silné a chytré ženy. Přečtěte si její příběh:
Paní Negest se narodila v Etiopii ve vesnici s krkolomným a těžko zapamatovatelným názvem Džanodorga, odkud pocházeli oba její rodiče i prarodiče. Vyrůstala se čtyřmi bratry a třemi sestrami, což ji naučilo soudržnosti, ale také průbojnosti a cílevědomosti. Chtěla v něčem vynikat. Vdávala se v šestnácti letech a během následujících let porodila Negest šest dětí, z nichž bohužel přežily jen čtyři. Negest kladla důraz na jejich studium, a tak jedno z dětí dnes pracuje ve státní správě, druhé studuje na univerzitě v Awase, třetí končí střední školu a nejmladší z nich chodí na základní školu. Náklady na studium dětí jsou ovšem poměrně vysoké, proto se Negest snažila co nejvíc pracovat, aby vše neleželo na jejím manželovi.
Tady už se částečně odráží sociální prospěšnost kooperativy. Ženy si tímto způsobem pomáhají hlavně navzájem, nejen finančně, ale i co se týče denních záležitostí, předávání zkušeností z domácnosti a osobního života
Jednoho dne se jí naskytla možnost zapojit se do Zemědělské kooperativy žen, která vznikla na základě vládního programu, jenž ve spolupráci s organizací JICA (Japonská agentura pro mezinárodní spolupráci) dal možnost ženám v oblasti Arba Minch a Konso začít pracovat, a zvýšit tak příjem jejich domácností. Farmářky se zúčastnily školení pro zpracování moringy, kterou Etiopané vždy používali jako levnou, výživnou a snadno dostupnou potravinu. Hlavním cílem projektu bylo seznámení se s technikou sušení listů a drcení na prášek. Díky posílení těchto znalostí a dovedností pak ženy mohly začít podnikat samy na sebe, zvyšovat svou konkurenceschopnost a vůbec ustanovit svou pozici na trhu.
Negest byla ve svém živlu. Nejen, že byla velmi úspěšná v navazování obchodních partnerství, ale navíc se účastnila školení, seminářů a tréninkových programů a postupně nabyla tolik znalostí, že začala učit i další ženy a stala se hlavní postavou celé kooperativy.
Díky zlepšování výrobních procesů a novým aktivitám komunity se moringu daří prodávat nejen na lokálních trzích, ale i v supermarketech a dalších obchodech. Kromě toho jsou novými zákazníky kooperativy rovněž zahraniční investoři. V počátcích byli zainteresováni zákazníci z Japonska, jejich zájem ale po krátké době ochabl a šance na export padla. Čas od času kooperativu navštíví lidé z různých ambasád, a ti koupí malé množství v řádu pár jednotek kilogramů. Významným a doposud jediným partnerem a exportérem pro tuto ženskou kooperativu jsme se stali od roku 2015 my, nejprve pod značkou mojeMORINGA, následně pod značkou TIBIBIRI (v amharštině, etiopském jazyce, znamená "tibibiri" partnerství/přátelství).
Pro Negest a ženy v kooperativě jsou důležité nejen jejich rodiny, ale i vesnická komunita. Nastřádané peníze z prodeje moringy a moringových semen jsou rozdělovány tomu, kdo je právě potřebuje, a to i mimo kooperativu. Tady už se částečně odráží sociální prospěšnost kooperativy. Ženy si tímto způsobem pomáhají hlavně navzájem, nejen finančně, ale i co se týče denních záležitostí, předávání zkušeností z domácnosti a osobního života, vzájemné pomoci při různých slavnostních příležitostech.
Negest je nyní šéfkou celé kooperativy, a to s sebou nese mnohá úskalí. Největší výzvou pro ni podle jejích slov zůstává řízení organizace po personální stránce. Aby mezi sebou ženy dobře vycházely, aby měly rovné příležitosti a držely pospolu. Zavedla rotační systém meetingů, kdy každý týden vede meeting jiná členka kooperativy a pravidelně se obměňují, aby se nikdo necítil upozaděn.
Na závěr pro vás máme od Negest tip na její nejoblíbenější moringový recept (připodobnili bychom ho k českému špenátu): Do trochy vařící vody hodím moringové listy, přidám nakrájenou cibuli, zelenou papriku, česnek a olej. Jakmile listy změknou a voda se vypaří, jídlo je hotové. Nejraději ho podávám s rýží.
